Přání:
Poznat kapelu Alžběta
Jako mladý teenager jel s kamarádem na motorce a měli vážnou nehodu, kterou kamarád nepřežil. Náš snílek zůstal delší dobu v kómatu a bojoval o život. Přibližně za rok se sice probral, ale jeho stav byl nadále velmi vážný. Díky starostlivé péči rodičů a lékařů se postupně dostal z kritického stavu, ale odnesl si trvalé vážné následky – mimo jiné poškození důležitých orgánů – a je upoutaný na invalidní vozík. Také trpí poruchou krátkodobé paměti, kdy si většinu událostí nepamatuje déle než pár minut.
Sepsání přání:
S postupujícími rehabilitacemi a pravidelnými setkáními se Snílkaři z Rybky se postupně přání vyvrbilo – chtěl by osobně poznat svou nejoblíbenější kapelu Alžběta. Což nám bylo jasné i z toho, že si byl po nehodě schopný zapamatovat texty všech jejích písní, které si s oblibou prozpěvuje. Evidentně má hudba magickou moc a některé písničky se do mozku vryjí, ať chceme, nebo nechceme.
Postup plnění přání:
Honza nechtěl jít na koncert kapely a poslouchat její písničky. Nechtěl se s kapelou jen potkat a vyfotit, jeho přání bylo skutečně členy kapely poznat. Mít čas si s nimi popovídat a trochu je pozlobit. Honza je totiž velký šprýmař, po nehodě se mu občas pletou nejrůznější jazyky, takže přepíná z češtiny do angličtiny, němčiny a občas i latiny. Rád si díky tomu tropí z lidí žerty a sleduje, jak s ním udrží krok. Vyptává se jich na nejrůznější otázky – většinou ho hodně zajímá věk, výška, váha a jak by se člověk jmenoval v latině. Bylo tedy jasné, že pouhá účast na koncertě není pro Honzu splněným přáním. Ideálně by si přál mít kapelu pouze pro sebe, například během jejich zkoušky.
Na tomto přání jsem spolupracoval s kolegyní Luckou, která měla na starosti produkci. Kontaktovala kapelu přímo na jejich stránkách a hned se navázala čilá komunikace. Pánové pochopili, o co Honzovi jde, a rozhodli se mu jeho přání splnit, jak nejlépe umí. Honza by si přál podívat se na zkoušku? Není problém, sice poslední roky moc nezkouší, ale něco vymyslí. Honza je na vozíku a jejich zkušebna je ve sklepě? Určitě dokáží najít i jiné místo, kde kapelu i Honzu uvítají s otevřenou náručí. Už zbývalo jen najít termín…
Jak to celé dopadlo
Termín jsme nakonec museli odložit, protože hlavní zpěvák kapely přišel o hlas. A to by zkrátka se splněným přáním Honzy neladilo. Druhý termín se ale našel hned, a setkání tedy nestálo nic v cestě. S rodinou jsme se setkali u nich doma a všichni byli již patřičně hardrockově oblečení. Napřed, jako vždy, předala Rybka Honzovi ručně psaný dopis, ze kterého se dozvěděl, že se přání splní. S čtením pomohl tatínek, ale obrázek oblíbeného alba Honzovi napověděl více než dost.
Jak jsem již psal, Honza má poruchu krátkodobé paměti – věděl tedy, kdo je Zlatá rybka a že vyslovil své přání a že se má setkat s kapelou Alžběta, ale během setkání pravidelně zapomínal, že ji uvidí už ten den.Stejně tak já sem pro něj byl neustále cizí člověk. Naopak mojí kolegyni Lucku si zapamatoval při prvním seznámení a po celý zbytek dne ji oslovoval „moje milá Lucie“. Asi jsme každý udělali trochu jiný dojem. Kapela Alžběta dodržela svůj slib a zařídila svou zkoušku v kulturním domě a jediným návštěvníkem byl Honza a rodiče.
Sál pro vystoupení také patřičně vyzdobili, aby měl Honza co nejlepší zážitek. Na začátek samozřejmě nemohlo chybět představování s kapelou, podání rukou a popovídání. Honza velmi rád ruku podává, ale o něco méně rád ji poté pouští – občas i testuje sílu svého tisku. Bylo tedy mnoho stisknutí a zmáčknutí ruky, u kterých se Honza lapených členů kapely vyptával na vše, co ho zajímalo.
Postupně tak zjišťoval váhu, věk a další důležité informace. Stejně tak každému členovi přidělil novou latinskou přezdívku. Atmosféra byla velmi přátelská, plná smíchu a legrácek ze všech stran. Samotné povídání bylo občas přerušeno, aby mohla kapela „zkoušet“. Reálně šlo ale o soukromý koncert, kdy kapela hrála oblíbené písničky na Honzovo přání a nemohli se udržet smíchy, když si Honza pamatoval všechny texty lépe než sám zpěvák.
Honza napřed zpíval trošku bokem, ale během večera se osměloval, až se ocitl se zpěvákem před kapelou na „podiu“ a zpíval do mikrofonu. Samotné koncertování a setkání trvalo takřka dvě hodiny a Honza si ho nesmírně užil. Je nutno říct, že stejně tak i rodiče, kdy nám tatínek chodil nadšeně vyprávět o tom, že si už se členy kapely potykali a vyměnili čísla. A z nás s Luckou se stávali také větší a větší fanoušci. Na konci setkání došlo ještě k výměně dárečků – Honza dostal od kapely nejrůznější upomínkové předměty, například trika a čepici, kterou si samozřejmě musel hned vyzkoušet. Stejně tak dostal pozvání na další koncerty kapely, vždyť jde přece o jejich největšího fandu!
Honza zase předal kapele Pamětní listinu od Zlaté Rybky, kterou dáváme všem, co se nějakým způsobem zaslouží o splnění přání našich snílků. A samozřejmě se k tomu přidaly tisíce díků, protože takhle krásná spolupráce na splnění přání rozhodně není běžná. Po doručení foto knížky ze setkání, která je také vždy součástí splněného přání, jsme si ještě volali s tatínkem. Honza je nadšený, samotné setkání se mu do paměti uložilo a moc rád na něj vzpomíná, listuje knížkou a vzpomíná na vtípky, které si s členy kapely říkali. Rybka tedy svojí misi splnila úspěšně.